Jdi na obsah Jdi na menu
 


Chceš se dozvědět něco o vývoji koně???

15. 6. 2006

 

VZNIK A VÝVOJ KONÍ


Pravil Alláh jižnímu větru: "Zhmotni se! Chci z tebe stvořit bytost ku slávě a k zhoubě svých nepřátel." I stalo se. Vzal Alláh vítr do dlaně, dýchl do něj a stvořil koně.
Tak vypráví stará arabská legenda, výkvět orientální poezie a lásky ke koním. Samozřejmě pověstí o vzniku koní je mnoho, pro všechny staré národy byl kůň zvířetem mimořádně cenným, často označovaným jako dar bohů. Avšak člověk dvacátého století chce vědět, jak to bylo doopravdy. A to není jednoduché. Chceme-li objevit nejdávnějšího předka vznosného, rychlého a nesporně inteligentního zvířete, musíme se vydat daleko do minulosti, do spodního eocénu.
Původ předků dnešních koní lze stopovat až do doby před šedesáti milióny lety. V roce 1867 objevili paleontologové na jihozápadě USA ve vrstvách ze starších třetihor skoro úplnou kostru zvířete, které bylo uznáno za nejstaršího koně. Vědci ho nazvali Eohippus ( Eos je jitřenka, hippos kůň), tedy kůň z úsvitu věků a našli i souvislý řetěz jeho následovníků až k vrcholu, jímž je náš Equus caballus, domácí kůň.

EOHIPPUS
- byl velký jako liška, měl krátkou hlavu a chrup (44 zubů) připomínající šelmu. Krk byl krátký, hřbet klenutý, karpální a tarzální klouby byly nízko u země, celé končetiny již byly relativně dlouhé. Na předních nohou měl pět prstů, z nichž čtyři, které se dotýkaly země, měly kopýtka. Palec se země nedotýkal, proto kopýtko zakrnělo. Na zadních nohách měl také pět prstů,ale jen tři z nich se dotýkaly země a měly kopýtka. První a pátý prst byly bez kopýtek.

OROHIPPUS
- žil ve středním eocénu a velmi se podobal Eohippovi. Byl o něco větší, měl delší hlavu a zvláště dobře vyvinuté zadní končetiny. Proto byl rychlejší a dobře skákal. Jeho tělo bylo již štíhlejší, na předních končetinách měl čtyři a na zadních tři prsty.

MESOHIPPUS
- žil ve spodním oligocénu. Na všech nohách měl po třech prstech a největší váhu již nesl prostřední z nich. Kůň se novým podmínkám přizpůsobil změnou chrupu a prodloužením krku. Oči se posunuly do stran, aby zrak obsáhl co nejširší okolí. Nohy se prodloužily, šlachy ohýbající prsty zesílily a nakonec zůstal plně vyvinutý jen silný prostřední prst chráněný mohutným kopytem. Podle chrupu ( hlavně stoličky) lze usuzovat, že se již živil pouze rostlinnou stravou.

PLIOHIPPUS
- velice se podobal koni a došlapoval pouze na prostřední prst, který byl již silný a měl dokonalé kopyto. Ze dvou postranních prstů zbyly pouze krátké přívěsky jako tzv. kosti bodcovité, které na kostře koně lze nalézt.

EQUUS
- vznikl v Americe asi před třemi nebo dvěma milióny let, tedy dříve než člověk. Díky pevninskému mostu mezi Amerikou a Asií se rozšířil i do Starého světa ( Evropy, Asie). Po skončení doby ledové asi před deseti tisíci lety moře zaplavilo pevninský most a kůň na americké pevnině z dosud neobjasněných příčin vyhynul. Znovu se tam objevil až po příchodu španělských dobyvatelů.

Rozdílné formy koně, které vznikly působením vnějších podmínek, je možné rozdělit do čtyř skupin. Jejich předky jsou:
a) kůň Převalského - kertak
b) kůň Gmeliniho - tarpan
c) kůň západní diluviální
d) kůň severský horský

KERTAK
- dodnes žije ve stepích Střední Asie a v zoologických zahradách ( Praha)
- jeho kohoutková výška je 130 - 150 cm, má mohutnou obdélníkovou hlavu, kratší, nízko nasazený krk se stojatou hřívu. Trup má hluboký, více plochý, s kratším hřbetem a vystouplou křížovou kostí. Záď je skloněná, střechovitá. Nohy jsou přiměřeně dlouhé, silné. Barva srsti je plavá, žemlově bílá, s černým ocasem a černými spodky nohou. Od kohoutku po ocas se táhne černý úhoří pruh. Na nohou mívá příčné černé pruhy nad karpem a hleznem. Z kertaka vznikla většina plemen asijských koní, jako jsou koně mongolští, čínští, kirgizští a další.

TARPAN
- žil v oblasti stepí Kaspického a Černého moře asi do šedesátých let 19. století, poslední klisna uhynula v zoologické zahradě v Moskvě v roce 1880
- byl o něco větší než kertak, jeho kohoutková výška byla 135 - 145 cm, byl ušlechtilejší a štíhlejší. Měl lehčí hlavu v nose slabě prohnutou a výše nasazený krk. Barvu měl šedohnědou, až šedočernou; byl tedy myšák
- v okolí Černého a Kaspického moře žili původně Skytové, o kterých je známo, že se zabývali chovem koní, jejich výcvikem a používáním v praktickém životě. Orientální kůň, zvláště arabský, se stal zakladatelem celého teplokrevného chovu koní.

KŮŇ ZÁPADNÍ LESNÍ
- tento prapředek koně žil v přímořských krajích západní Evropy a v údolích Alp. Na rovinách tohoto přímoří rostl bujný porost s množstvím šťavnatých trav, které poskytovaly koním výbornou potravu. Vlivem této bohaté výživy se vytvářela forma mohutného, velkého a silného koně. S jeho velkou hmotností souvisela i jeho menší pohyblivost.
- v Alpách, kde nebyl takový nadbytek potravy, nedosahoval kůň takové mohutnosti a byl sušší a odolnější.
- obě tyto formy byly prapředky dnešní skupiny koní chladnokrevných.

SKUPINA KONÍ SEVERSKÝCH - NORDICKÝCH
- prapředkové této skupiny žili především v severní části Evropy, ale také ve střední a jihozápadní Evropě. Koně této skupiny se svým zevnějškem podobají nejen koni chladnokrevnému, ale podle kraniologických srovnání má lebka malého severního koně mnoho společných znaků i s lebkou koní západních.
- nejtypičtějším zástupcem je shetlandský pony, kůň fjordský a náš kůň huculský.


DOMESTIKACE
První konkrétní zprávy o domestikaci koní se datují z roku 3468 PřNL z doby císaře Fo Hi v Číně. Chetité a Miťané, kteří se usadili kolem Černého a Kaspického moře, chovali koně již před rokem 4000 PřNL.
Člověk choval koně nejdříve proto, aby si zajistil dostatek masité potravy. Teprve později přišel na to, že by koně mohl použít i pro svoji dopravu a pro dopravu nákladů. Zpočátku se náklad dopravoval na hřbetě koně, který se používal jako soumar, a později, když byl vyroben vůz, i k dopravě nákladů na vozech.
Tak se poznenáhlu odlišovaly a rozšiřovaly požadavky na upotřebení koní a současně s nimi vznikaly i odlišné požadavky na jejich typ. To byly první podněty k chovatelské práci, která vedla k vytváření nových a nových plemen. Neustálým stupňováním těchto požadavků se vzniklá plemena koní zdokonalovala. K chovu se vybírali nejschopnější jedinci, kteří nejlépe vyhovovali stanoveným požadavkům. Schopnosti těchto jedinců se podporovaly ještě tím, že se pro ně vytvářely optimální podmínky, které podmiňovaly a zvyšovaly jejich výkonnost a užitkovost. Tímto způsobem se plemena koní zušlechťovala a zdokonalovala. Vznikala další a další plemena koní se specializací na určitý výkon, jako např. na tah, rychlost, vytrvalost apod. odhaluje se, že do dnešní doby se tak již vyšlechtilo na 4000 plemen koní.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hledám soutěž

(Vendy, 10. 1. 2010 19:19)

Pro všechny :
Hledám nějakou soutěž, třeba s grafikou nebo fotosoutěž, pls ozvěte se na mém blogu :) Určitě se přihlásím, díky, pp

Můj blog je http://horses-unicorn.blog.cz

Použitá literatura

(kachna, 5. 12. 2009 20:02)

Ahoj,nechci rejpat,ale měla bys tu mít uvedený knihy z kterých si čerpala.zvlášt když je doslova cituješ.

Dipplomek

(Moni & pony Kiki, 26. 12. 2007 10:25)

Ahojík máš u mě Diplomek ... moniakone.blog.cz

Hezký

(Moni & pony Kiki, 25. 12. 2007 15:28)

Ahojec máš supís blogís ..:-D . Můžeš se zapojit na mých stránkách je Bleskovka . Získáš opravdu pěkný Diplomek =)...

www.moniakone.blog.cz

Odpověď

(Peťuššškaaa - "majitelka", 23. 2. 2007 9:56)

To jsem ráda, že ti to pomohlo...:-)

...

(White, 22. 2. 2007 6:40)

Já se o koně moc nezajímám, ale tohle je fakt dobrý. Teda aspoň mi to pomohlo při přípravě na laboratorku. :)

Odpověď

(Peťuššškaaa - "majitelka", 5. 2. 2007 18:09)

jsem ráda, že se ti líbí, moc mě to těší!!!

supr :o)

(Marqu, 5. 2. 2007 14:02)

ty jo to je nejlepší stránka jakou jsem na netu našla fakt supr